My hostmum

Dnešní příspěvek jsem se rozhodla věnovat výhradně své hostmum, protože si myslím, že si to naprosto zaslouží. Když jsem se poprvé setkala s Jan a strávily jsme spolu první chvíle, nebylo to pro mě jednoduché. Někteří z vás o tom vědí, nemluvila jsem o ni zrovna v nejkladnějším slova smyslu. Ano, říkala jsem jen ty špatné stránky, které má a hloupě jsem přehlížela ty dobré, které od včerejška začaly převažovat ty zlé. Asi se možná divíte, co způsobilo tento obrat o 360 stupňů. Musím se ale trochu rozepsat, protože to nemůžu pospsat jen v pár řádcích.
Trochu tedy odbočím. Poslední doubou jsem si začala na všechno zvykat, je pravda, že jsem trávila čas raději mimo domov a Jan. Neměla jsem to tu tolik ráda, ale nadruhou stranu mi to nevadilo. Byla jsem přesvědčena, že se časem přizpůsobím. Poslední týden jsme s Chloe strávili většinu času v domě Cathy (mé area rep.), Jeffa, Danni a Sary. Cítila jsem se tam skvěle. A není divu, mají klavír, v lednici je čerstvé jídlo, internet funguje bez problému a rodina působí hrozně mile, jak Sara, tak i Danni mají velký pokoj a svoji koupelnu. No prostě srovnávat tyto fakta pro mě bylo velice těžké. Ale teď vím, že jsou to jen povrchové věci, nezáleží na tom, jestli u Jan máme občas bordel na koberci, okna se nedají umít, v lednici jsou zkažené věci a vůně není zrovna přívětivá. Ale je to domov, ano je, protože Jan nás má ráda. Nemůžeme to poznat na první pohled, ale to, že na nás třeba čekala včera do noci a já vím, že na nás opravdu čekala, protože neměla převlěčené oblečení na spaní, mluví za vše. To že mě vzala do obchodu se zdravou výživou nakoupit si věci, které mám ráda. Proč jsem do včerejška pořád přehlížela tyto fakta, to opravdu nevím, ale teď jsem konečně začala myslet a jsem za to opravdu ráda. Ale tohle uvědomění nepřišlo jen tak. Většinu včerejšího dne jsme strávily s Chloe na návštěvě u Cathy, cítila jsem se tam vážně skvěle. S Danni jsem upekla dort pro Cathy, protože měla narozeniny. Chloe pomohla upéct pizzy. A po večeři jsme hráli s celou rodinou domino. Bylo to skvělý, téměř se mi nechtělo odejít. Když už ale přecejenom bylo pozdě a připravovaly jsme se k odchodu, Cathy si mě vzala stranou a zeptala se mě, jestli nepřemýšlím o změně rodiny, protože Jan je arrival hostfamily. Zkrátka to chtěla vědět, je to moje are rep. Trochu mě to zaskočilo a asi v tom šoku jsem ze sebe vychrlila všechno co mě trápí, chloe se potom připojila, ale ona si přecejenom tolik nestěžovala. Cathy nám řekla, že se máme během příštího týdne rozhodnout a případně se poohlédnout po nějaké jiné rodině. Možná bych o tom nikdy nepřemýšlela, kdyby se Cathy nezeptala. Zkrátka v tu chvíli, když jsem si představila novou rodinu, byla to krásná představa. Ale ted už vím, že přemýšlet o tom byla chyba. Cathy nám sice vyprávěla o tom, jak Jan měla v minulosti výměnné studenty, kteří měnily rodinu. Důvodem bylo prý, že Jan nic nedělala Prostě přišla z práce a seděla a koukala na televizi, nebo šla spát. Ano, to je pravda, ale já vím, že nás má ráda. Nechce, abychom tu byly smutné. A její činy mluví za vše. Všechno jsem si uvědomila díky Chloe, kterou mám opravdu moc ráda. když jsme přišly domů a Jan šla spát, šly jsme si o tom všem popovídat. všechno jsme si urovnaly a teď víme, že chceme být s ní a že se máme navzájem. Mám Chloe moc ráda, je opravdu jako moje sestra, vždyť jsem vlastně šťastnej člověk. Osud mě má rád, není přeci samozřejmost, abych si sedla se svoji novou sestrou. Ale s Chloe jsme na stejné vlně, cítíme spolu. Včera jsem si o všem popovídaly, o minulosti, která je se shodou okolností velice podobná jako má. I jsme si pobrečely, ale nechtěla bych jinou hostsestru. Všechny problémy můžeme řešit spolu a Chloe je ten člověk, který mi otevřel oči. Díky ní jsem si uvědomila všechno, co pro nás Jan udělala. To jak se snažila za každou cenu najít mi klavír a podařilo se, nemám sice klavír, ale keyboard a i to je víc než jsem očkávala. Sehnala mi stůl a lampu. Dneska, když jsem se probudila, viděla jsem, že byla nakoupit a koupila mi tofu a velký bílý jogurt. Vyndala nám odpad v koupelně. Nesmýšlý špatně o studentech, kteří ji opustily, naopak váží si jich a chápe je. Ale tito studenti si neuvědomili, jak úžasná ona je. I když chápu, že možná je těžší si toto uvědomit, když je tu jen jeden student a může se cítit, že je opuštěn. Proto je neodsuzuju. To, že se s námi Jan pořád nebaví, to může být naopak někdy výhoda. myslím si, že během roku budu dost unavená ze školy a nebudu tak aktivní se pořád o něčem bavit. Stačí, když budu vědět, že na mě doma čeká někdo, kdo mě má rád a kdo ví, že to není lehké. Za všechno jí moc děkuji a rozhodně už nelituji, že jsem se rozhodla tuto rodinu přijmout. Určitě to bude už jenom lepší a lepší.