úterý 24. srpna 2010

cross-country running

Nesmím opomenout, že včera jsem byla na prvním tréninku cross-country runningu. Všem to velmi doporučuji, konečně jsem se začala seznamovat s novými lidmi. Ani jsem netušila, že budou takhle fajn. Přihlásila jsem se do cross-country runningu, protože si myslím, že je to nejlepší cesta, jak se spřátelit s novýma lidma. Jestli někdo z vás v budoucnu pojede nebo poletí někam na rok, určitě si myslím, že by se měl stát součástí nějakého týmu. Je to nuda jen sedět doma a nic nedělat, což jsem posledních pár dní dělala. Je pravda, že mi to zpříjemňovalo dívání se na filmy s Chloe, ale už to bylo trochu stereotypní. Když mě Jan včera vezla na první trénink, měla jsem troch ustrach, zvlášt když jsem tam viděla všechny ty vysportovaný kluky a holky. Ale strach mě hned opadl, protože mě všichni vzali mezi sebe. I kluci jsou tam hrozně fajn, jeden mi dokonce vyprávěl, že měl nějaké předky v Československu, svět je zkrátka malej:). Holky se mi hned představily, i když, musím se přiznat, že si je všechny ještě nepamatuju. Tři z nich běžely se mnou a dokonce byly ochotné se mnou chvilkama jen jít. nemám zatím dobrou kondičku, takže je to pro mě těžký celou cestu běžet, ale všichni jsou velmi tolerantí i trenéra máme skvělýho. Zrovna dneska jsme byli s Kelsey a Jessicou běhat podél Michiganského jezera, byla to vážně nádhera:) Obě dvě jsou holky jsou skvělý:) Konečně jsem se dostala mezi lidi. Když jsem dneska dorazila na místo srazu, tak tam zatím byli jen dva kluci z týmu, tak jsem se s nimi začala bavit. Taky jsou moc fajn, jsem ráda, že jsem využila téhle šance a jsem součást týmu. Je pravda, že ze začátku to bude trochu těžký, protože moje kondička opravdu není moc dobrá, ale jelikož tréninky jsou každý den, časem se to určitě zlepší. Zítra budou závody, tak se moc těším, jedna kamarádka z týmu mě tam sveze. Nebudu sice závodit, ale to mi vůbec nevadí, alespoň to všechno nafotím. Po závodech bude tak nějaký piknik, takže to bude určitě skvělý.
Musím se zde ještě v rychlosti zmínit o jedné skvělé věci. Včera, když jsme jeli domu z tréninku, Jan mi oznámila, že budu mít klavír. A to opravdový a přímo doma:) Prý jí ho darovala její kamarádka, tak si ho přivezeme domů. Už jsme i mluvili o tom, kam ho dáme, asi vedle televize. Jsem z toho štěstím bezsebe:)

Žádné komentáře:

Okomentovat